Národní třída: Kde se pražská středověká minulost setkává s modernou a svobodou

Národní třída je mnohem víc než jen dopravní tepna. Byla postavena po roce 1771 na zasypaném příkopu Starého Města a nyní tvoří hranici mezi historickým dědictvím a moderní metropolí. Je to míle kontrastů – architektonických, kulturních i politických.

Architektonické cestování časem: Od semaforu Sovy po skleněnou krychli

Ulice nabízí fascinující směs několika století. Palác Adria Dílo z roku 1924 zaujme svým vzácným rondokubismem, zatímco Palác Platýz Je považován za první pražský činžovní dům (1813). Půvabnou kuriozitou na nádvoří je historický „soví semafor“: pokud sova ukazovala nahoru, parkovací místa pro koně byla volná; pokud se dívala dolů, nádvoří bylo plné.

Moderní styl je patrný v impozantním obchodním domě. květen (1975), ukázkovém příkladu československého pozdního modernismu, a také v oceněné nové budově DRN (2017), která kombinuje skleněnou architekturu s visutými zahradami a respektem k historii.

Legendární kavárny a saxofonový prezident

Národní náměstí bylo vždy intelektuálním centrem města. Kavárna Louvre Albert Einstein a Franz Kafka zde byli hosty již v roce 1902. Přímo naproti Národnímu divadlu Kavárna Slavia Od roku 1863 hostí herce a umělce – a to včetně panoramatického výhledu na Vltavu.

Hudební historie se psala v Jazzový klub Reduta napsáno. Je to jeden z nejstarších jazzových klubů na světě a celosvětové slávy dosáhl v roce 1994, kdy si tam tehdejší americký prezident Bill Clinton spontánně vzal do ruky saxofon.

17. listopadu 1989: Zrození svobody

K Národní třídě neodmyslitelně patří Sametová revoluce Propojeno. Na tomto místě byli 17. listopadu 1989 pokojně demonstrující studenti obklíčeni a násilně zastaveni komunistickou policií. Zprávy o policejní brutalitě se šířily jako požár a ohlašovaly konec diktatury. Malý památník, často zdobený svíčkami a s bronzovými rukama, připomíná tento zásadní zlom v českých dějinách.

Národní divadlo: Lidový zlatý zázrak

Na konci ulice stojí Národní divadlo (Národní divadlo). Poté, co v roce 1881 krátce po otevření téměř úplně vyhořel, celá komunita rychle shromáždila peníze na jeho rekonstrukci. Hrdí nápis dodnes zdobí oponu. „Národ sobě“ (Samotný národ). Hned vedle stojí „Nová scéna“ z roku 1983 – moderní přístavba z více než 4 300 těžkých skleněných kostek, která dodnes vyvolává architektonické debaty.